Zvu Vás na návštěvu do Tvrdonic,obce na hranicích Moravy se Slovenskem. Podluží je krajinou, kde minulost je stále přítomná, přítomnost je vlídná, klidná a vstřícná a budoucnost vzejde z Vyššího řádu Božího i přírody, z lidské práce, lásky i bolesti.

Chci Vás provést ulicemi Tvrdonic, plnými květin, s malovanými žúdry, jenž přetrvaly všechny pány s hrdostí. Chci Vám ukázat krajinu s lužními lesy, loukami, poli a vinohrady, kde odvěký řád putujícího slunce udává rytmus lidské práci a vždypřítomný zpěv ptáků po celé generace dopl�?uje zpěv člověka.

Zkoušejte se mnou objevovat svět moravsko-slovenského venkova, kde nedostatek “městských” zážitků je kompenzovaný hloubkou prožití a malá možnost “hvězdné” kariéry je nahrazena vyrovnaným pohledem na život. Celá filosofie člověčího bytí tu vychází z odvěkých tradic- lidské sounáležitosti a poctivé práce.Vinohrad neošidíš a pole se vytunelovat nedá-pokud chceš mít co sklízet.

Nejsem rodilá tvrdončanka, jsem přistěhovalec “ze světa”, jak se tu říká. A jsem původem měšťák, přesto mám odvahu psát o tom, jak krásně je v mých Tvrdonicích. Ale věřte mi, že bez paní Miklicové by moje knížka byla jen obyčejná slohová práce. Je to ona, kdo mě naučil Tvrdonice znát. Okouzlila mě svým povídáním o lidech, kteří tu žili a předávali si moudrost, fortel, radost i žal. Ona Vás povede vzpomínkami na doby vzdálené i nedávné, protože má dar vyprávění, o který se s Vámi chci podělit.

Nejsem sice tvrdončanka, neznám o Tvrdonicích všechno, ale mám je ráda a napl�?ují mne pocitem klidu a štěstí. A já mám na rozdíl od rodáků možnost porovnávat. Několikrát denně se tu zastavím a zjišťuji, kolik věcí, kolik zvuků, vůní a prožitků bych v Brně neměla možnost, sílu a chuť zachytit.

Pojďte s námi dvěmi hledat a objevovat krásu Tvrdonic, jejich historii i současnost, krásu vzešlou z tvrdé práce i touhy se radovat. Najděte s námi staré tradice i novou tvář Podluží.

Tož - vitajte u nás!